Nepřehlédněte
Michal se probudil v 7 hodin ráno. Vlastně stejně jako každý den posledních šest let. Chtěl se obléknout a jít do zaměstnání, ale toto ráno, 2. ledna, bylo něco jinak. Michal totiž do práce nemusel. Proč? Protože již nebyl zaměstnaný. Respektive byl zaměstnaný, ale od tohoto měsíce jinak.
Michal před třemi roky založil firmu, ale samozřejmě nebyl bláhový a věděl, že musí z něčeho platit účty. Ty mu jeho mini firma rozhodně nemohla zaplatit, tak se rozhodl, že bude přes den pokračovat v běžné práci a po večerech se bude věnovat své nové firmě. A tak to taky fungovalo a bylo to velmi náročné.
Ve dne, od 8:30 do 17:00, pracoval pro jednu regionální firmu jako marketingový specialista a po práci se vydával buď na obchodní schůzky, které posouvaly jeho firmu kupředu nebo dělal doma administrativní práci a další úkony, nutné pro chod nové firmy.
Postupem času si řekl, že by bylo dobré, aby zaměstnal nějakého člověka, který mu bude v jeho firmě pomáhat. Vzhledem k tomu, že Michal vydělával slušné peníze a svému zaměstnanci by platil méně, rozhodl se právě pro tento krok. Zaměstnal schopnou ženu po mateřské dovolené a sám ještě zůstat ve svém zaměstnání. To bylo jeho firmě přesně rok.
První zaměstnankyně, Libuše, firmu opravdu rozhýbala a ta začala růst. Rostla dokonce tak, že s tím ani Michal nepočítal, během druhého roku vyrostla o 300%. Ke všemu zjistil, že pro chod své firmy už není tak důležitý, jako tomu bylo v prvním roce. Věděl, že udělal správný krok, našel ženu, která byla po mateřské dovolené ráda za práci, velmi dobře ji motivoval a nastavil taková pravidla, aby kompenzoval nižší mzdu, kterou Libuši vyplácel. Tím byla především úplně volná pracovní doba, kdy si Libuše mohla sama stanovovat, kdy a kde bude pracovat a za kolik hodin svěřené úkoly zvládne. Takto mohla Libuše trávit čas se svým malým synem a zároveň si vydělávat peníze.
Díky tomu, že byl Michal normálně zaměstnaný, tak nezatěžoval firmu vlastními finančními potřebami a mohl začít každý měsíc z firmy „odkládat“ peníze na podílové fondy. Stejně tak investoval 10% ze své mzdy. Také tím, že byl normálně zaměstnaný, dosáhl na hypotéky, za které koupil dva byty a ty následně pronajímal. Tím si vytvořil první opravdový pasivní příjem. Jeho závislost na zaměstnání pomalu klesala. A tak se rozhodl, že tedy zaměstnání opustí a „zaměstná“ se ve své firmě.
A teď je to ráno, kdy poprvé vstává jako svobodný člověk. Již nemusí pracovat pro peníze, ale proto, že ho to baví!
A jaká je vaše cesta k vaší svobodě?